Jaká je skrytá cena tohoto jídla?
Zpočátku šlo o přesolené ryby, které se vložili do vařené rýže, aby díky kvašení dlouho vydržely.
Plátek čerstvé, syrové ryby položené na houskách rýže, tedy dnešní podoba suši, vznikla v Japonsku až v 19. století a do celého světa pronikla tato lahůdka v průběhu následujícího století.
Dnes lze suši bary a restaurace, které ho připravují, najít nejen v metropolích, ale i v menších městech kdekoliv na světě. A to není dobře.
Globální symbol blahobytu
V průběhu desetiletí toto jídlo ztratilo punc nedosažitelné exkluzivity.
Cenu jedné večeře v suši restauraci používá generace mileniálov na srovnávání cen jiných služeb či zboží.
Tento ekonomický přístup má označení sushinomics a dávno přestal být jen slangovým výrazem.
Bloomberg Rankings už na jeho základě vytvořil index životních nákladů ve velkých městech.
Suši tedy už dávno není pochoutka, kterou si vychutnáváme jen z času na čas, ale jakýsi globální symbol blahobytu. To má však i svou odvrácenou stranu.
Světový fond na ochranu přírody (WWF) ve svém magazínu už v roce 2017 apeloval, aby lidé o důsledcích nadměrné spotřeby suši uvažovali kriticky.